Vliv kávy a kofeinu na náš organizmus

Káva má bohatou historii sahající až do etiopských kávových lesů, kde byla objevena kolem 9. století. Legenda praví, že kávu objevil pasák koz Kaldi, který si všiml, že jeho kozy byly po konzumaci kávových bobů velmi živé a téměř nepotřebovaly spát. 

Historie a účinky kávy

Káva má bohatou historii sahající až do etiopských kávových lesů, kde byla objevena kolem 9. století. Legenda praví, že kávu objevil pasák koz Kaldi, který si všiml, že jeho kozy byly po konzumaci kávových bobů velmi živé a téměř nepotřebovaly spát. Existuje více než 100 druhů kávových rostlin, ale většina komerčně pěstované kávy pochází ze dvou hlavních druhů Arabika a Robusta. Arabika je obvykle považována za kvalitnější a má jemnější chuť. Káva je často spojována s podporou kreativity a koncentrace. Mnoho spisovatelů, umělců a vynálezců mělo své oblíbené kávové rituály a tvrdilo, že jim káva pomohla při hledání inspirace.

 

Kofein, hlavní psychoaktivní látka obsažená v kávě, svými účinky ovlivňuje nejen centrální nervový systém. Zvyšuje metabolismus v mozkové tkáni, zvyšuje hladinu noradrenalinu, dopaminu a serotoninu a navozuje tak pocit bdělosti, lepší pozornosti, ale často i dobré nálady a spokojenosti. Spousta lidí říká, že jim káva nebo jiný stimulační nápoj dodává energii. Je to ale pravda? Opravdu nám káva dodává energii, jak si často myslíme?

Pro pochopení principu, jak káva funguje, je třeba pochopit, jak se vlastně energie v těle tvoří.

 

Co je vlastně energie?

K tomu, abychom se mohli pohybovat, mluvit, jíst, trávit, vylučovat, a aby v našem těle mohly probíhat všechny biochemické reakce potřebujeme energii ve formě ATP (adenosintrifosfát, někdy nazýván molekulou života). Vyrábějí ho pro nás naše mitochondrie, kterým se říká buněčné elektrárny. Jsou to malé organely, které se vyskytují v hojných počtech ve všech buňkách našeho těla. Mitochondrie tuto ATP molekulu vyrábí v rámci složitých biochemických reakcí z potravy, kterou přijímáme (cukry, tuky, bílkoviny) a pro správné fungování potřebují také dostatek vitamínů a minerálů. Stejně tak, jako potřebujeme odpočinek my, potřebují si odpočinout i naše mitochondrie. A tělo na to má velmi promyšlený systém. Jakmile se molekula ATP použije k nějakému dříve uvedenému procesu (a odštěpí se molekuly fosfátů), zůstává osamocena molekula adenosinu. V mozku jsou pak četné receptory, na které se adenosin naváže, a právě to dělá únavu a zvyšuje se potřeba spánku. Ve spánku se totiž molekuly adenosinu recyklují. Tudíž čím více energie naše buňky spotřebují ke konání akce, tím více unavení logicky budeme. Je to také jakási obrana těla před vyhořením. Umíte si představit, že byste stále jen pracovali bez odpočinku? Vyhoření by vás jistě dřív nebo později neminulo. Co se však stane, když vypijeme kávu?

 

Molekulární tanec adenosinu a kofeinu

Kofein má podobnou molekulární strukturu jako adenosin. V mozku pak kofein nasedá právě na adenosinové receptory, čímž blokuje navázání adenosinu. Výsledkem je v podstatě zablokování vnímání únavy a podpora vylučování výše zmíněných neurotransmiterů. A tím vzniká ten kýžený a velmi oblíbený pocit, že nejsme unavení a že se nám “dobily” baterky. Tak to ale není, naše tělo a mitochondrie unavené jsou, jen přes všechen ten kofein neslyšíme jejich volání po odpočinku.

Naše tělo má však další mechanismus, kterým chce dát únavu a potřebu odpočívat najevo. Jelikož se adenosin nemá kam navázat, když jsou receptory obsazené kofeinem, náš mozek začne produkovat signály, vedoucí k větší produkci těchto receptorů. Adenosin se konečně naváže a my jsme unavení i přes to, že jsme měli kávu. Logickým řešením je prostě uvařit další kávu a znovu obsadit všechna místa na receptorech, ale asi už tušíte, jakým směrem se tento začarovaný kruh vydá. Čím více kofeinu budeme přijímat, tím více bude tělo tvořit receptorů a my budeme skrytě více a více unavení.

A co když ten kofein vysadíme?

Pokud si pak kávu jednou nedáme, velké množství nově vytvořených receptorů slavnostně obsadí všechen ten nahromaděný adenosin a my máme pocit, že bez kávy snad ani nevstaneme z postele. Dobrá zpráva je, že po skončení užívání kofeinu se počet receptorů po nějakém čase opět normalizuje. Špatná zpráva však je, že se nejspíš nevyhneme abstinenčním příznakům. Detoxikace od kofeinu nám tak snadno může způsobit bolesti hlavy včetně migrény, chronickou únavu, poruchy spánku, špatnou náladu, úzkosti, depresi a mnohé další.

Abstinenční příznaky jsou však velmi závislé právě na denní dávce kofeinu. S rostoucím počtem káv za den se tak i zvyšuje riziko abstinenčních příznaků po vysazení kávy.

 

A jak je to s energetickými nápoji?

Ty kromě kofeinu, který je hlavní stimulační složkou nápoje, obsahuje např. i guaranu, která je dalším zdrojem kofeinu (její zrna obsahují až 2x více kofeinu než zrna kávová), vitamíny skupiny B a cukr či umělá sladidla. Nedá se však úplně říct, že by další přidané látky poskytovali nějakou výhody nad samotnou kávou. Naopak, velký obsah cukru, a především umělých sladidel, které jsou často neurotoxické, jsou pro naše zdraví spíše přítěží. Pro to toužené “nakopnutí” pak opravdu stačí šálek kávy. Nebo zdravější varianta shootů, které už dnes na trhu také naleznete.

 

A co čaj?

Možná si ještě říkáte, jak je to vlastně s čajem? Čaj obsahuje tein, který je však molekulárně naprosto shodný s kofeinem. Jistý rozdíl tam však je. Kofein se v kávovém zrně obsahuje hlavně volně, což znamená, že se do organismu vstřebává už v žaludku a velmi rychle. Tein je naopak navázán na třísloviny, které zpomalují vstřebávání teinu (kofeinu), čaj pak nemá takový rychlý a výrazný účinek jako káva. Čaj navíc obsahuje aminokyselinu theanin, která má relaxační účinky a účinky teinu tak trošku stabilizuje.

 

Konzumace má i svá pozitiva

Nic však není černobílé a kofein má i mnohé pozitivní účinky. Dle výzkumů například zvyšuje kognitivní výkonnost, snižuje poruchy paměti nebo i stimuluje ukládání vzpomínek do dlouhodobé paměti. Vše závisí na okolnostech, denní dávce kofeinu a také na tom, jestli i přes konzumaci kofeinu dostatečně odpočíváme.

MUDr. Šárka Daňhelová

 

Co dál číst?

Jak v zimě doplnit energii?

Správným dechem k fyzické i psychické pohodě

Bylinky a jejich místo v našem životě